přeskočit na hlavní obsah

Dodržování názvosloví v oboru vytápění, aneb jak hřešíme

/up/images/featured/images/rozumime_si.png

Jazyk byl dán člověku jako nástroj k dorozumění. Technici se však musí nejenom dorozumět, ale musí se i naprosto přesně chápat. K tomu účelu vznikla odborná terminologie, tak, aby se odborníci daného oboru poměrně snadno a přesně dorozuměli. Bohužel se v terminologii, či chceteli v názvosloví z oboru vytápění objevují nesprávné, chybně zažité a dokonce i nelogické termíny. Na jedné straně je tedy jakási ztuhlost autorů a jejich dogmatičnost vzhledem k nesprávně zažitým termínům, a na druhé straně je tu opět „pseudoobrozenectví“ se svou „smrkonosoplenou“. Domnívám se, že je vhodné držet se logiky a rovněž i správné tradice. Přesto, že to bude na tomto místě znít velmi nepopulárně, musím konstatovat, že se v zahraničí přebírá terminologie vždy po vzoru, který dává příslušná univerzita. Dovolte mi tedy zaměřit se na některé nesprávně užívané termíny:

médium

Správným termínem je teplonosná látka. Pravda, v obecné fyzice je tento termín používán, ale i tam velmi zřídka. Kam však skutečně patří, je spiritismus, avšak nedomnívám se, že by ti autoři, kteří používají slova médium, chtěli do vytápění zavádět „duchařinu“.

radiátor

Správný termín je otopné těleso. Slovo radiátor je prvorepublikový termín pro článkové otopné těleso, převzatý zřejmě z angličtiny či oklikou z němčiny. Ale už ani Němci, jak jsou ortodoxní, nepoužívají tento výraz a mají též otopné těleso „Heizkörper“, stejně jako je třeba tento termín podle ČSN 06 1101 a ČSN EN 442 používat i v České republice. A pokud chce autor specifikovat, pak rozeznáváme otopná tělesa desková, článková, trubková a konvektory.

topení

Správný termín je vytápění. Nevýhoda našich dvou pojmů - vytápění a topení - spočívá v tom, že je jejich slovní kořen stejný. Vytápění značí sdílení tepla a topení značí proces spalování. Není tedy možné tyto dva pojmy zaměòovat, neboť popisují fyzikálně dva odlišné děje. Lépe jsou na tom jazyky, které mají pro oba pojmy různá slova, která nemají stejný kořen. Vytápění je anglicky heating a německy Heizung. Topení je však anglicky firing a německy Feuerung. Méně dobrý překladatel, netechnik může takto vyprodukovat při překládání do cizích jazyků nesmysly. Pro rozlišení si stačí zafixovat, že se v kamnech topí uhlím, ale kamna vytápějí místnost.

topný systém

Správný termín je otopná soustava. Rozdíl mezi pojmy topný a otopný byl již vysvětlen. Věnujme se tedy slovu systém. Systémem se rozumí soubor prvků, které jsou spolu systematicky spojovány tak, aby mohly systémově společně pracovat. Je tedy zcela v pořádku používat termínu regulační systém, ale je nevhodné používat slovo systém v souvislosti s otopnou soustavou.

topná voda

Správný termín je otopná voda. Nejlépe použití tohoto termínu pochopíme na příkladu s lehkým topným olejem. Pokud budeme olej spalovat ve zdroji tepla, bude to olej topný. Pokud ho však necháme cirkulovat v otopné soustavě jako teplonosnou určitou funkci. Termín výhybka vznikl nesprávným látku, bude to olej otopný.

topná plocha

Správný termín je otopná plocha. Topná plocha je plocha sdílející teplo teplonosné látce, jako je tomu např. u elektrické topné tyče v koupelnovém trubkovém otopném tělese. Otopná plocha sdílí teplo do vytápěného prostoru, či je tento termín použit ve smyslu vysvětlení termínu otopná voda.

teplotní spád = teplotní rozdíl

Domnívám se, že poslední termín teplotní spád není chybný přesto, že ho užíváme nepřesně. Jeho použití je však tak automatické a odpovídající smyslu teplotního rozdílu, že nás ani nenapadne, že pojmu teplotní spád by správně odpovídal pokles teploty vztažený na jeden metr délky potrubí (K/m) nebo k rychlosti poklesu či nárůstu teploty v K za sekundu nebo za hodinu. Není však přípustné plést si mezi sebou pojmy teplotní a tepelný spád a myslet tím stále jen spád teplotní. Jak sami vidíte, jeden pojem má vztah k teplotě (°C, ev. K) a druhý k teplu (J).

anuloid, výhybka, ...

Správným termínem je termohydraulický rozdělovač (THR). Anuloid je definován jako rotační plocha vzniklá rotací kružnice kolem osy, která leží v její rovině a neprotíná ji. Anuloid je tedy geometrický útvar matematicky popsaný rovnicí kružnice rotující kolem osy x, y či z a nelze ho tedy spojovat se zařízením, plnícím v otopné soustavě určitou funkci. Termín výhybka vznikl nesprávným překladem z německého „Die Weiche“. Ve slovníku skutečně najdeme překlad v podobě slov - výhybka, bok, odbočení, slabina, s tím, že základ slova Weiche je weich což znamená měkký, měkce. V němčině je tedy slovo Weiche plně adekvátní a vystihující funkci THR v soustavě, ale v českém jazyce směřuje významově zcela jinam. Jazykem, který použil v určité modifikaci termínu THR, byla francouzština, přičemž v termínu jsou obsaženy základní děje a vlastnosti zařízení.

oběhový tlak čerpadla

Správný termín dopravní tlak čerpadla. Ať už tomu říkáme jak chceme, je to vždy rozdíl tlaků mezi výtlačným a sacím hrdlem čerpadla. V čerpací technice máme pevně zakotvený termín dopravní tlak čerpadla. Rovněž je žádoucí odlišovat dopravní tlak čerpadla Δp [Pa], dopravní výšku čerpadla H [m] a měrnou energii čerpadla Y [J/kg]. Fakt, že jednou čerpadlo musí překonat určitou výšku, aby dopravilo látku jinam a podruhé zase tlakové ztráty potrubní sítě, aby uvedlo do oběhu teplonosnou látku, nás nijak nevybízí tvořit novotvary. Již vůbec se mi nechce akceptovat pojem tlakový přínos, neboť čerpadlo nic nikomu nepřináší.

normálový stav

Správný termín je jmenovitý (resp. normovaný) stav. Normála je kolmice k úsečce, přímce či ploše. Normálový stav by byl tedy stav kolmý na nějaký stav jiný. Pokud však chceme napsat, že je např. tepelný výkon otopného tělesa udáván či měřen při podmínkách předepsaných v normě a při podmínkách, které má technická veřejnost pevně zafixovány, je nutno použít pojem jmenovité podmínky či stav, nebo normované podmínky či stav.

přirozený oběhový tlak

Správný termín je přirozený vztlak. Přirozený tlak by se ještě dalo snést, ale proč přirozený oběhový tlak? Vždyť je každému zcela jasné, že pokud je přirozený vztlak nižší než jsou tlakové ztráty potrubní sítě, k požadovanému oběhu teplonosné látky nedojde. Může přirozený vztlak v otopné soustavě způsobit také něco jiného než je oběh otopné vody?

Ing. Jiří Bašta, Ph.D.

---

Nové (správné?) názvosloví TČ a jiné?


V rámci „očištění“ odborné mluvy v oboru obnovitelných zdrojů energie od různých „vlastních“ či „místních“ názvů resp. zavedení takových výrazů, aby účinek jakéhokoliv psaného textu byl jednoznačný, předkládáme čtenářům k úvaze další diskuzní řešení. Diskuzi Rozumíme si?? Rozumíme si!! uzavíráme až v říjnu, čas na promýšlení tedy je.

Otázka: Má význam řešit novým jmenným označením níže uvedené varianty použitého pohonu zařízení OZE, zásadně se lišící původem „poháněcí“ energie buï z fosilních (včetně jaderných) nebo obnovitelných zdrojů energie?

1.    TČ poháněné elektrickou energií z fosilního paliva (včetně jaderné energie) nebo obnovitelnou energií z VE, MVE, fotovoltaiky atd.
2.    Kogenerace poháněná fosilním zemním plynem nebo obnovitelným bioplynem
3.    Solární systém poháněný elektrickou energií z fosilního paliva (včetně jaderné energie) nebo fotovoltaikou, VE, MVE atd.

Může se totiž stát, že výše uvedené varianty řešení budou mít v budoucnu vliv na velikost dotace posouzením působení na ZP. Mohou vzniknout úlevy nebo naopak finanční dopady.

Pokud nebude časem odborně slovně rozhodnuto, je možné zatím u konkrétních realizací používat (podle našeho uvážení) označení „fosilní“ (může nahrazovat i „jaderný“) nebo „obnovitelný pohon“.

Dalším oborem je sluneční energie. Nejčastěji používaným přívlastkem je sluneční nebo solární. Sluneční je české, solární jsme už také jaksi pojali za své slovo. Pamatuji si, že před rokem 1989 jsme nepsaně používali toto označení: sluneční kolektory, ale solární systém. V minulých letech se začaly oba přívlastky zaměòovat a tak dnes už chápeme, že obě slova mají stejný význam. Nebude asi žádoucí, abychom se opět domlouvali na definitivní podobě, volnost v tomto směru není zavádějící. Jen se přimlouvám za toto: v technickém textu (není to literatura s bohatstvím českých synonym) by mělo být v celém díle používáno pouze jediné označení: sluneční kolektory i systém nebo solární kolektory i systém. Pro studenty i laiky nevznikne problém, zda se náhodou nejedná o dva různé pojmy.

Nedořešeným problémem je dále slovo panel. Pod názvem solární panely si lze představit jak kolektory s fototermální přeměnou slunečního záření, tak s fotovoltaickou. Přesněji je můžeme rozlišit označením sluneční (solární) kolektor a fotovoltaický panel.

Pro fototermální přeměnu se objevují i lidovější výrazy převzaté z cizích slov: soláro, solárko, mnohdy stačí už slovo kolektor(y).

Předloženým názvoslovím nechceme „bourat zažité“ a „vnucovat vlastní“ označení obnovitelných zdrojů energie. Svět však dospívá k informační revoluci a pro vyhledávání např. na internetu je nutné zadat správné označení. Udělejme si v tomto směru pořádek i v naší domácí „české kuchyni“ a vyjadřujme se tak, aby pochopil i nezasvěcený příznivec OZE, který se tak rychleji vpraví do konkrétních problémů. Lépe si budeme rozumět a využívání OZE se zrychlí.

Ing. Jaroslav Peterka, CSc.

zdroj: Alternativní energie

Líbil se vám článek?

ano: 138     ne: 169

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb