přeskočit na hlavní obsah

Cena obce architektů za celoživotní dílo

/up/images/featured/images/0-celozivotnidilo.jpg

Ivo Oberstein

Ivo Oberstein se narodil ve znamení býka v roce 1935 ve Zdicích u Berouna pri soutoku Litavky, Stroupinského a červeného potoka. Živlem býka je zeme, rídící planetou Venuše. Krásné spojení pro osoby zapálené a nadšené pro profesi. Jsou to workholici oceňující odpovednost. Vyrustal v Letňanech u Prahy, kde byl po 2. svetové válce zapáleným leteckým modelárem. V roce 1953 chtel podat prihlášku na studium malírství nebo na obor konstrukce letadel, ale díky ovlivnení trídní profesorkou zakotvil na architekture. Fakultu architektury a pozemního stavitelství (FAPS) absolvoval v roce 1959 na katedre urbanismu pod vedením profesora Jindricha Kriseho. Na povinnou umístenku nastoupil do Krajského projektového ústavu v Karlových Varech. Zde nemel se svou ženou, architektkou Miladou Obersteinovou, kde bydlet, proto se s vidinou získání družstevního bytu vrátili do Prahy. Zde Ivo Oberstein tvoril v atelieru Jirího Novotného na Útvaru hlavního architekta Hlavního mesta Prahy. Tak se mu splnilo jedno z podstatných prání - pracovat na urbanistických problémech Prahy. Zároveň se s kolegy podílel na vypracování ruzných soutežních návrhu, napríklad na hotel Thermal v Karlových Varech (3. cena 1964) a na urbanistické rešení Jižního Mesta (2. cena 1965).

Ve zlomové dobe, v srpnu 1968, Ivo Oberstein zvítezil v anonymní souteži na projekt Jihozápadního Mesta v Praze (JZM) a tím začal umocňovat své životní urbanistické poslání. Od roku 1969 do roku 1985 na urbanistických projektech JZM spolupracoval s ak. arch. Milanem Klímou. Do roku 1971 v atelieru RODAS Jirího Gočára zpracovali „Podrobný územní plán JZM". Behem normalizace 1970 byl vyloučen ze Svazu architektu jako propagátor „západní" architektury. V roce 1971 pokračoval v započatém díle v tehdy tolerantním Projektovém ústavu výstavby hl. m. Prahy (PÚVHMP), a od roku 1976, kdy byl založen Atelier 7, byl jeho vedoucím až do prosince 1989. Atelier 7 byl tvurčím a koordinačním pracovištem projektu JZM - Stodulky, Lužiny, Nové Butovice a Centrální park. Byl ve své dobe jedinečným a komplexním urbanisticko - architektonickým atelierem s počtem až 75 architektu, inženýru a konstruktéru. Díky tomu se urbanistická a dopravní koncepce JZM jako mesta s jasným členením jednotlivých čtvrtí, s centry u stanic metra, pešími cestami a parkem udržela a byla bez velkých zmen od roku 1976 do roku 2005 realizována.

V    roce 1977 se Ivu Obersteinovi podarilo studovat urbanismus na stážích ve Švédsku a Velké Británii. V roce 1983 obhájil dizertační práci na téma „Urbanistická kompozice Jihozápadního Mesta". Publikoval v odborných časopisech a externe vyučoval urbanismus na FA ČVUT.

V    rozjitrené porevoluční nálade prosince 1989 byl vyzván vést Útvar hlavního architekta hl. m. Prahy ve funkci hlavního architekta Prahy. Pod jeho vedením byla od roku 1990 zahájena tvorba nového územního plánu Prahy a byly dále zpracovány další dokumenty - urbanistická studie Pražské památkové rezervace, urbanistická studie Smíchova a Centra Andel, generel Vltavy, nová legenda pro územní plán Prahy, zastavovací podmínky pro Tančící dum, proluku Myslbek, Centrum Andel a další.

Podarilo se mu zastavit nekteré nekvalitní developerské projekty, napríklad v roce 1993 mrakodrap na Vítezném námestí v Praze 6. V období velkého zájmu investoru o Prahu spoluorganizoval Workshop "Praha 1991" a byl zván hlavními architekty evropských mest a USA, aby prednášel o Praze jako o    magickém evropském meste s památkovou rezervací a o urbanistických vizích budoucího uceleného, harmonického vývoje tohoto mesta i    jeho aglomerace.

V zárí 1994 nastoupil na Fakultu architektury ČVUT do Ústavu urbanismu. Do roku 2007 zde vedl atelier urbanistické a architektonické tvorby, studentské diplomní práce a doktorandská studia. Byl členem v rade komisí a stále je lektorem postgraduálního studia. Vypracoval nekterá témata v rámci vedeckých výzkumných úkolu Ústavu urbanismu, napr. „Hledání míry urbanistické regulace", spolu s Janem Cachem zpracoval „Názvosloví urbanismu a územního plánování ".

V    breznu 1995 byl jmenován docentem pro obor urbanismus.

Vedle pusobení na FA ČVUT projektoval ve vlastním Atelieru 7. V roce 1996 vypracoval „Urbanistickou aktualizaci obytných čtvrtí Prahy 13 - Stodulek, Lužin, Nových Butovic" (spolu s Václavem Valtrem), v roce 1997 projekt pro územní rízení na vilovou čtvrť u obory Kolodeje, s Jirím Zavadilem jsou autory logistického areálu Uni-Data v ulici Drnovské v Ruzyni (2002), bytových domu s obchody u stanice metra Hurka v Praze 13 a parkové promenády nad tubusem metra (2005), části areálu Zvonarka v Praze 2 (2000) a v roce 1999 urbanistické studie rezidenční čtvrti Pod Vidoulí - Botanika v Jinonicích. V roce 2002 navrhl Ivo Oberstein urbanistické rešení Slunečního námestí s novou radnicí Prahy 13 včetne základního rozvrhu ploch verejného prostoru radnice a v témže roce realizoval spolu s Miladou Obersteinovou bytový dum s obchody v proluce ulice Dukelských hrdinu v Praze 7.

V    posledních letech se vrátil k leteckému modelárství, staví modely RC letadel, kreslí a maluje.
1    soutežní návrh - urban. koncepce JZM, Praha, 1968
2    centrum Prahy 13 - sídlište Nové Butovice
3    kostel sv. Prokopa a Komunitní centrum, Praha13
4    realizace nájemního domu, Praha, Dukelských Hrdinu
5    zakrytý most pro metro nad Nepomuckým rybníkem, Praha 13
6    Centrální park, Stodulky, Praha
7    Sluneční námestí, Praha
8    obytné domy s obchody u stanice metra Hurka

TEXT MILOŠ GRIGORIJ PARMA 

zdroj: časopis ARCHITEKT­­

Líbil se vám článek?

ano: 79     ne: 116

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb