přeskočit na hlavní obsah

Čajový dům v zahrade – posudek

/up/images/featured/images/posudek_japonsko.png

Posudek na diplomovou práci Čajový dům v zahrade Davida Mašálky

Lidé si obvykle myslí, že v případě architektury určené pro život lidí jsou velké prostory praktičtější a příjemnější než malé. Na rozdí od většiny lidí se však architekti domnívají, že existují i malé prostory, které dostatečně slouží potřebám lidí a které mohou být navíc krásné Architekti 20. století, jako například Le Corbusier, se pokoušeli také o navrhování „minimálních domů“. Tyto pokusy vznikaly především z potřeby obnovit tehdejší nevyhovující bytové domy, ale existoval v tom také skrytý záměr „naopak vytvořit prostory krásné“ Za jeden z nejvýznamnějších příkladů tohoto směru lze považovat dům Rietveld Schröder (Rietveld Schröderhuis), který byl navržen Rietveldem a nyní je na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

V architektuře existuje téma „minimalismus prostoru“. Japonsko má dlouholetou a znamenitou tradici v dřevěné architektuře Během 2000 let se tu během dlouhé historie postavilo mnoho rozmanitých typů staveb Jedním z nich je typ stavby, který se zaměřuje na minimalizaci prostoru a který získal svou pozici v architektuře již před 400 lety a dodnes se staví. A to je právě čajový dům - čajovna.

Jak již název napovídá, čajovna je prostor určený pro pití čaje. Kromě podávání čaje zde mohou lidé vstřebávat mnoho vjemů a těšit se z nich, počínaje přístupovou cestou k čajovně vzhledem stavby a konče čajovou konvicí, šálky, náčiním, nástěnnou malbou aranžovanými květinami a čímkoliv, co zaujme oko hosta. Poté mohou návštěvníci nad šálkem čaje v klidu diskutovat o těchto krásách. Hosté hodnotí přípravu čaje a oděv hostitele, aniž by se o nich zmínili slovně. V tomto prostoru se odehrává ryzí boj hostitele a hostů o krásu.

Čajovny se začaly stavět pod vlivem zenové školy a od počátku se půdorys čajovny standar­dizoval na čtverec o straně 2.7 m (7.29m2) Nástup čajového mistra Rikjú Sena přinesl minimalizaci tohoto prostoru a nakonec dosáhl čtverce o rozměru a = 1.8 m (3.24m2).

Architekti tedy stojí před náročným úkolem jak minimalizovat prostor a vyvolat esteticky bohatý dojem navzdory malému rozměru To znamená, že musí postavit co nejmenší stavbu mající významný charakter, kterého nemohou dosáhnout velké stavby.

Téma čajového domu je mezi japonským architekty velmi oblíbené. Architekti Arata sozaki a Tadao Andó, představitelé moderní japonské architektury, již postavili čajoven několik. Já sám jsem doposud postavil sedm čajoven. Nejmenší z nich se mi podařilo postavit o rozměru 1.8 m×2.7 m (4.86m2) bohužel jsem však nedosáhl úrovně mistra Rikjú.

Učit se ze staveb čajových domů by mělo být i v budoucnosti velmi zajímavým tématem co se týče minimalizace prostorů, nejen mez japonskými architekty, ale i pro architekty na celém světě

Poté, co jsem se dozvěděl, že se tímto atraktivním tématem zabývá David Maštálka, navštívil jsem v květnu letošního roku v jeho doprovodu místo, kde probíhala stavba čajového domu.

Tehdy byla konstrukce stavby sice nedokončená, ale na základě dokumentace jsem si dovedl představit celou stavbu hotovou Po mém návratu do Japonska jsem obdrže fotografie a mohl jsem se seznámit s téměř dokončenou stavbou.

Na základě výše uvedených skutečností jsem posuzoval „prostor minimalismu“ navržený Davidem Maštálkou a svá stanoviska jsem shrnul v následujícím kritickém zhodnocení.

Hodnocení silné stránky

1. Umístění ohniště v čajovně: Některé čajovny jsou vybaveny ohništěm, jiné nejsou ale existence ohniště má architektonicky velký význam. Již v dávném věku byl oheň uprostřed idského obydlí. Autor instaloval v čajovně ohniště a umožnil tím použití ohně, což zname­ná, že autorovi se podařilo postavit dům a nikoliv pouze čajovnu. A to „minimální dům“

2. Kruh a hrana v prostoru: Hranatý tvar průčelí a místa pro otevírání oken je praktičtější než kulatý. Na druhé straně, kruh pro prostor na sezení zdůrazňuje ústřední význam ohniště Takto komponovaná dispozice mi připadá jako velmi logická.

3. Kupole - prostup světla stropem: Od dávného věku byla v Evropě kupole chrámu nebo světlo vstupující do prostoru shora považovány za symbol nebes a kosmu. Čajový dům, jako „prostor minimalismu“, si přivlastnil tento charakter. Jinými slovy, co nejmenší prostor se stává vlastním kosmem, všeobsažným prostorem. Jenže tuto vnitřní roli prostoru není možné odhalit, aniž by host skutečně vstoupi do místnosti, a v tom spočívá její půvab.

4. Použití dřevěného materiálu: Dřevo vyvolává oproti kameni, cihle či betonu dojem ehkosti. Minimální prostor tvořený těžkými materiály působí velmi těžce a lidé v něm mohou pociťovat tíhu, jako kdyby byli uzavřen ve vězení. A proto byla volba dřeva jako konstrukčního materiálu ideální pro dosažení vzdušného prostoru.

5. Rozmanitý design: Lavice na levé straně vchodu, jemně prohnutá stěna, tři otvory, každý z odlišného materiálu a jiného designu, ohniště v podlaze a kupole nad hlavou. I přes malý prostor jsou v čajovně použity rozmanité tvary což těší vnímání lidí a prostor celkově obohacuje.

Hodnocení slabé stránky

1. Použití zástěn (shoji) v oknech a tatami na podlaze: tyto jediné dva prvky vyvolávají dojem tradičního Japonska. Stavba čajovny v moderní době by neměla vycházet z romantismu nebo touhy po exotické zemi, ale musí především vycházet ze zájmu o studium minimalismu. Pokud autor chce do svého díla vložit tradiční prvek, považoval bych u těchto dvou za vhodnější vycházet z české tradice neboť v Čechách je dřevěná architektura historicky velmi zakořeněna.

Výše jsem uvedl pět kladných hodnocení a jedno záporné. Celkově však konstatuji že autorova práce je pokus o minimalizac prostoru v České republice a jeho záměr může být vysoce oceněn. Proto práci navrhuj klasifikovat jako výbornou.

TERUNOBU FUJIMORI

zdroj: časopis ARCHITEKT­­

Líbil se vám článek?

ano: 125     ne: 110

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb