přeskočit na hlavní obsah

Bytový architekt jak, proč a za kolik

/up/images/featured/images/082.png

V současné době neustále přetrvává názor, že spolupráce s architektem při adaptaci, nebo přestavbě bytu patří do kategorie nedostupného, či snad zbytečného nadstandardu. Výběr nábytku včetně řešení interiéru a celé dispozice bytu chápeme jako něco, co je možné úspěšně obsáhnout svépomocí. Přitom si neuvědomuje, že se jedná o investici do vlastního životního prostředí, ve kterém odpočíváme, jíme, spíme, jednoduše bydlíme a žijeme. Jak tedy vlastně vůbec pracuje bytový architekt, co od něj můžeme očekávat, jak jej najít a k čemu to celé bude? Na to jsme se zeptali ing. arch. Ondřeje Beneše.

PP: Na začátek jedna základní otázka. Dá se dnes chápat spolupráce s architektem, třeba právě při adaptaci panelového bytu, jako zbytečný luxus, nebo je to výhodná investice? Jak se potom vlastně projeví?

V každém případě je to rozhodně dobrá investice. Sám jste říkal, že se přece jedná o vlastní „životní prostředí“. Pokud si představíme, kolik peněz věnujeme i věcem zcela běžné osobní spotřeby, pak v případě daleko větších a trvalých investic, jako je adaptace například panelového bytu, rozhodně stojí za to spolupracovat s profesionálem. Neříkám, že architekt zná všechno, dokáže však spoustu zdánlivě nepodstatných otázek domýšlet do důsledků. Navíc, pokud má dostatečnou představivost, zkušenosti a dokáže to vše využívat ve prospěch klienta, pak umí také byt takzvaně „zabydlet“ už při úvahách nad výkresy. To vše s dostatečným nadhledem a hlavně s vizí do budoucna.

PP: Jak vůbec vypadá spolupráce s architektem ? Na co by se měl budoucí klient připravit?

Rozhodně se jedná o dialog. Nejdříve pochopitelně hovoří klient o svých přáních a potřebách. Na architektovi je pak vše přeložit do řeči objemů a tvarů a nabídnout právě takové řešení, které maximálním způsobem zužitkuje prostor bytu tak, aby v něm mohl život probíhat podle přání klienta.

PP: Jakou formu může mít takové řešení a je možné uvést i konkrétní náklady, které jsou s tím spojené?

Nejpřístupnější je pro klienta konzultace, která je účtována v hodinách. Jedna hodina se pohybuje okolo 500 Kč. Během ní je ale možno vyjasnit jen nejelementárnější věci, seznámit se s problémem, a buďto schválit klientův přístup, nebo doporučit jiný. To doporučení může mít formu ideového návrhu. V případě, že se klient s architektem dohodne na další spolupráci, cenové hladině zařízení, stylu, rozsahu a termínech, měl by architekt vypracovat podrobnou cenovou nabídku, jejíž součástí bude i návrh jeho honoráře. Obvykle tuto nabídku není možné provést na počkání, tedy, má-li být kvalitní. Výše honoráře se pohybuje od 7 % výše. V případě zařízení interiéru pouze atypickými prvky může klient očekávat honorář ve výši až 13% celkové investice, to jsou ale již velice komplikované a složité návrhy. Dám příklad. Vybavení a adaptace panelového bytu 3+1 80 m2, a v Praze má takový byt přibližně hodnotu cca 2 mil. Kč, může velmi, velmi zhruba obnášet investici okolo 500–750 tis. Kč, pro jednoduchost uvažujme vybavení za 600 tis. Architekt by tedy měl honorář přibližně 78 000 Kč, čili 13 % z 600 000 Kč, a to jsem vzal tu nejvyšší sazbu. Dá se říct, že se klient vlastně rozhoduje o tom, jestli investici 2 mil, kterou vložil do pořízení bytu a dalších 600 tis, které utratí za jeho vybavení, tedy celkem 2,6 mil. Kč zhodnotí ve jménu kvalitního bydlení dalšími necelými osmdesáti tisíci, které vyplatí jako honoráž architektovi, či nikoliv. Je to jako koupit auto za 2,6 mil. a pak chtít ušetřit 78 000 Kč na pneumatikách, které ale mají zásadní vliv na výkon a chování vozu.

PP: Na začátku je tedy jakési ideové, základní řešení, jeho návrh, podle kterého se bude klient rozhodovat, zdali má ve spolupráci s architektem pokračovat, nebo nikoliv. Co je vlastně možné představit si pod pojmem „ideový návrh“?

Je to základní prostorové a funkční schéma, vyznačeny by měly být jednotlivé kusy nábytku včetně základního rámcového popisu. Stejně tak se může objevit jejich přibližná velikost, materiál, barva atd. Už je to prostě zevrubný plán budoucího bytu. Klient buďto ucítí, že by se chtěl touto cestou ubírat, či nikoliv. Není to tak, že mu architekt řekne: tohle bude červené, tohle kulaté a tady bude záclona protože se mi to líbí... Jednoduše si povídáme, já překresluji a klient se v těch kresbách „prochází“ a zjišťuje, zdali mu to vyhovuje, nebo ne.

PP: Co tedy vlastně všechno ovlivňuje vaši volbu navrženého řešení?

Architekt by měl při zpracování podrobnějšího řešení prostor několikrát navštívit. Jsou věci, které z plánků nevyčteme, tedy výhledy z oken, akustické a klimatické poměry v bytě, charakter objektu, ulice, nebo čtvrti. Pokud chce opravdu porozumět požadavkům klienta, je nutné „osahat si“ způsob jeho života a „ušít“ mu interiér na míru. Ty šaty se pochopitelně snažím, či snažíme povýšit do jedinečné estetické formy.

PP: Rozhodnout se využít službu architekta je tedy záležitostí investice do kvality bydlení, která se projeví jako vyšší užitná i ergonomická hodnota bytu. Architekt umí lépe a přesněji porozumět řeči prostoru, dokáže ji srozumitelně přeložit a následně navrhovat řešení. Dá se to takto shrnout?

Asi ano, určitě, spoluprací s architektem má klient jistotu, že jeho obydlí nebude jen skrumáží sice pěkných, ale náhodně vybraných kusů nábytku, ale že tato sestava bude mít určitý smysl, myšlenku. Umožňuje pak vytvořit uspořádání, hierarchii nejen ergonomickou a funkční, ale také především tzv. krásnou. Architekta bychom postavili do role jakého supervizora, který ručí za to, že vše dopadne ku prospěchu a spokojenosti klienta.

PP: Podle čeho si může budoucí klient vybrat toho svého, pravého architekta? Existuje nějaké vodítko?

Nejjistější je doporučení od spokojeného klienta, pochopitelně. Kvalitní studio by také mělo doložit své schopnosti portfoliem s fotografiemi, případně odkazy na publikace v odborném tisku. Na co si dát pozor především? Klient se nesmí nechat vmanipulovat do role člověka neznalého, vždy musí cítit, že je to on, komu se zde vyhovuje, že je to on, pro koho se to všechno dělá. Měly by mu být nabídnuty formy a způsoby spolupráce, formy smluv, financování atd. V opačném případě je lépe odejít. Na druhou stranu ale nemůže očekávat, že si z prvního jednání odnese komplexní a detailní řešení svého nového bytu. Děkujeme za rozhovor.

Petr Haas, foto: Ondřej Beneš

zdroj: PANEL PLUS­

Líbil se vám článek?

ano: 315     ne: 258

Doporuč

Všechno o: Bytový architekt
firmy, články, foto

 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb