přeskočit na hlavní obsah

Architektonické osvětlení areálu Vyšehradu

/up/images/featured/images/vysegrad_0.jpg

Vyšehrad – skála nad Vltavou s temnou siluetou štíhlých věží – vždy neodmyslitelně patřil a patří k panoramatu Prahy. Tradice tohoto tajemného místa, kudy procházely dějiny celého českého národa, je spjata s pověstmi o Libušině věštbě budoucí slávy Prahy, o vyslání jejího poselstva za zakladatelem panovnického rodu Přemyslem Oráčem nebo o udatném Bivojovi či bájném Šemíkovi a jeho skoku z vyšehradské skály. Pověsti o Vyšehradu, literárně zpracované Aloisem Jiráskem, povýšily toto území na jedno z nejpamátnějších míst českého národa.

Prvním reálným dokladem o existenci vyšehradského hradiště jsou přemyslovské denáry krále Boleslava II., ražené ve zdejší mincovně v desátém století.

Další významnou kapitolou v dějinách Vyšehradu je vláda Vratislava II., který zesílil opevnění hradiště, vybudoval zděný palác a založil nový chrám (baziliku sv. Vavřince) a snad nejstarší pražskou románskou rotundu (sv. Martina) a Vyšehradskou kapitulu. To bylo kolem roku 1070.

Korunovací Vladislava v roce 1140 skončilo první období rozkvětu Vyšehradu. Tehdy přestal být Vyšehrad sídelním hradem.

Význam Vyšehradu znovu pozvedl až Karel IV., který jej přestavěl na kamennou pevnost a připojil jej hradbami k Novému Městu pražskému, vystavěl gotický královský palác, kapitulní chrám a mohutnou bránu zvanou Špička.

Za husitských válek byl však celý královský objekt zničen a od poloviny 17. století byl Vyšehrad přebudován na barokní pevnost. V této podobě se v podstatě zachoval dodnes. Ve druhé polovině 19. století byl kostel sv. Petra a Pavla přestavěn v novogotickém slohu a v místě farního hřbitova bylo zřízeno národní pohřebiště.

Zásadní koncepce architektonického osvětlení areálu Vyšehrad

V roce 2000 se rozhodl Odbor městského investora ve spolupráci se Správou národní kulturní památky Vyšehrad uskutečnit zásadní rekonstrukci parkového osvětlení a zároveň realizovat architektonické osvětlení celého areálu Vyšehradu. V úvodu práce byl vytvořen pracovní tým, složený ze zástupců firmy Eltodo Citelum, firmy Artechnic-Schréder a Správy národní kulturní památky Vyšehradu, který definoval základní požadavky a limity na architektonické osvětlení všech částí objektu. Koncepce osvětlení byla průběžně konzultována se správcem Vyšehradské kapituly a také s odpovědnými pracovníky památkové péče hl. m. Prahy.

Projektové úvahy

Celý vyšehradský areál byl rozdělen na jednotlivé osvětlovací zóny:
a) osvětlení kostela sv. Petra a Pavla,
b) osvětlení průčelí části Slavína,
c) osvětlení barokních hradeb Vyšehradu,
d) osvětlení skály a zbytků starého hradiště,
e) osvětlení rotundy sv. Martina,
f) osvětlení bran vyšehradského areálu.

Protože celý objekt je jednou z významných dominant Prahy, byl umělecký návrh osvětlení posuzován v kontextu jasových hodnot významných pražských památek tak, aby při dálkových i blízkých pohledových vzdálenostech nedocházelo k negativní konfrontaci osvětlovaného objektu s okolím.

Před zahájením projektových prací byla kontrolně změřena průměrná jasová hodnota některých významných pražských památek, např. Národního divadla, Pražského hradu, Muzea a dalších. Změřené hodnoty byly podkladem pro základní výpočet průměrných jasových hodnot objektu.

Dalším krokem bylo změření činitele odrazu všech uvažovaných nasvětlovaných ploch objektu. Naměřené hodnoty jsou uvedeny v tab. 1.

Tab. 1. Naměřené činitele odrazu všech uvažovaných nasvětlovaných ploch objektu

Na základě těchto hodnot, průměrné okolní osvětlenosti a uvažovaných pozorovacích vzdáleností, byly stanoveny nutné hodnoty osvětlenosti objektu (tab. 2).

Tab. 2. Nutné hodnoty osvětlenosti objektu

Následné jasové hodnoty částí objektu

Osvětlený dominantní kostel, viditelný z dálkových pohledů i při zhoršených meteorologických podmínkách, má průměrnou jasovou hodnotu 9 cd/m2, některé partie dosahují až 14 cd/m2, celkový kontrast nepřesahuje hodnotu 1 : 3.

Plošně nasvícené hradby mají průměrnou jasovou hodnotu 8 cd/m2. Slavín, viditelný z blízkých pohledů, má průměrnou jasovou hodnotu 7 cd/m2. Skály a zbytky starého hradiště mají jasovou hodnotu 6 až 10 cd/m2. Rotunda a brány, viditelné z blízké pozorovací vzdálenosti, mají průměrnou jasovou hodnotu 6 až 8 cd/m2.

Podání barev a odstín barvy použitých světelných zdrojů

Neméně důležitou otázkou světelnětechnického návrhu je podání barev a odstín barvy použitých světelných zdrojů.

Červené cihlové hradby, částečně atakované sodíkovými zdroji veřejného osvětlení, jsou osvětlovány stejným zdrojem – vysokotlakým sodíkem o náhradní teplotě chromatičnosti 2 000 K.

Kostel je osvětlen kombinací vysokotlakých sodíkových výbojek 2 000 K a halogenidových výbojek s neutrálním barevným tónem 4 200 K.

Průčelí kostela je akcentováno zemními svítidly TERRA osazenými moderními zdroji Philips CDM-TD a CDM-R s náhradní teplotou chromatičnosti 3 000 K a velmi dobrým podáním barev, které zvyšují čitelnost maleb a reliéfů na průčelí kostela.

Špičky věží kostela jsou osvětleny zevnitř sodíkovými zdroji, plošně dálkově kombinací sodíkových a halogenidových výbojek a lokálně akcentovány úzkými světlomety typu FOCAL osazenými zdroji Philips CDM-T 150W/830.

Plošné osvětlení, realizované asymetrickými světlomety umístěnými na nízkých sloupcích lokalizovaných kolem kostela, je kombinací vysokotlakého sodíku překrytým bílým světlem plošného nasvícení světlometů osazených halogenidovými výbojkami.

Břidlicová střecha kostela je osvětlena neutrálním barevným odstínem světla halogenidovými výbojkami (o náhradní teplotě chromatičnosti 4 200 K). Základní konfigurace osvětlovacích systémů kostela je na obr. 1. Pohled na architektonické nasvícení kostela je na obr. 2 a obr. 3 a celkový pohled na slavnostně osvětlený Vyšehrad je na

Rotunda je osvětlena světlomety FOCAL osazenými zdroji Philips CDM-T. Z důvodu nemožnosti výstavby nových stožárů a tím získání optimální osvětlovací vzdálenosti jsou světlomety opatřeny speciálními optickými nástavci, které asymetricky rozšiřují světelný svazek emitovaný světlometem.

Objekt Slavína je osvětlován dvěma světlomety typu FOCAL se zdroji Philips CDM-T s náhradní teplotou chromatičnosti 3 000 K.

K osvětlení bran Vyšehradu jsou použita svítidla NEOS 2 osazená kombinací zdrojů teplého odstínu vysokotlakého sodíku (2 000 K) a neutrálního halogenidu (4 000 K).

Problematika osvětlení hradeb byla řešena nejen po stránce světelnětechnického návrhu, ale i z pohledu optimalizace technického řešení nosných konstrukcí světel. Obr. 5. Byl realizován návrh speciálního výložníku, otočně umístěného na hradbách ve výšce 3 až 6 m od paty hradeb, který umožňuje svým sklopením relativně snadno realizovat servis a údržbu osvětlovacích systémů na jedné straně a neatakuje soukromé pozemky v těsné blízkosti hradeb na straně druhé. Pohled na technické a konstrukční řešení osvětlující hradby Vyšehradu je na obr. 5 a obr. 6.

Protože už při montážních pracích bylo zcizeno několik osvětlovacích systémů, bylo navrženo antivandalské opatření pro svítidlo i pro nosné konstrukce, které s využitím zvláštních upevňovacích prvků znemožňuje demontáž svítidel bez použití speciálního nářadí.

Při návrhu osvětlovacích systémů Vyšehradu bylo minimalizováno parazitní osvětlení a pomocí speciálně navržených nástavců a doplňků na svítidla se v podstatě podařilo vyloučit tzv. světelné znečištění ovzduší.

Závěr

Osvětlení komplexu Vyšehradu je jedním z významných projektů zvýraznění pražského panoramatu, tvoří logickou protiváhu osvětlení Pražského hradu a tím připomíná tradici českého národa sahající do dávné minulosti.

Touto cestou chci poděkovat zástupcům správy Vyšehradu za vstřícný postoj, dále všem zúčastněným pracovníkům firmy Eltodo Citelum, kteří vykonávali montážní práce ve velmi obtížných podmínkách, a zároveň i vedení firmy Eltodo, jež významnou měrou podpořilo realizaci tohoto projektu.

Dík patří i českému zastoupení firmy Philips, které ochotně poskytuje nejnovější informace o svých světelných zdrojích, dává k dispozici vzorky nutné pro návrh nových atypických svítidel a dodávkou světelných zdrojů významně přispívá k bezproblémové realizaci náročných projektů, mezi které architektonické osvětlení Vyšehradu bezesporu patří.

Světelně technický návrh: Artechnic-Schréder a. s., Ing. Jiří Černý
Výpočty osvětlení: Artechnic-Schréder a. s., Ing. Roman Sedláček
Konstrukční zpracování nosičů osvětlovacích systémů: Artechnic, František Nesnídal
Dodávka svítidel: Artechnic a Artechnic-Schréder Group Belgie
Montáž svítidel: Eltodo Citelum
Foto: Mgr. Zdeněk Stuchlík

Ing. Jiří Černý,
Artechnic-Schréder a. s.

převzato z časopisu Světlo

Líbil se vám článek?

ano: 105     ne: 134

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb