přeskočit na hlavní obsah

Aktívní dům se stane běžným standardem

rodinný dům

Evropský parlament schválil dne 18. května 2010 novou právní úpravu o energetické náročnosti budov v zemích EU, která umožní spotřebitelům snížit jejich výdaje za energie a EU jako celku usnadní v oblasti změny klimatu splnění cíle snížení spotřeby energie o 20% v průběhu deseti let. Členské státy EU budou muset změnit své stavební předpisy tak, aby všechny nové budovy postavené od konce roku 2020 splňovaly požadavky energetické náročnosti budov vedoucí k významnému snížení potřeb energie.

Přijetí revize Evropské směrnice EPBD 2002/91/ES

Směrnice 2002/91/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov byla změněna rozhodnutím Rady ze dne 14. dubna 2010 a její nové znění bylo přijato Evropským parlamentem dne 19. května. Budovy v současnosti stále reprezentují 40 % celkové spotřeby energie. Rozsah výstavby budov stále expanduje, což je spojeno s dalším zvýšením celkové energetické spotřeby v rámci Evropské Unie. Snížení potřeb energie v budovách a využívání OZE v sektoru budov představují důležitá opatření nezbytná ke snížení energetické závislosti Unie a umožňující splnění závazku snížení emisí skleníkových plynů. Energie z obnovitelných zdrojů a přijatá opatření ke snížení spotřeby energie v budovách umožní v souladu s Kjótským protokolem splnění jeho dlouhodobého závazku udržení růstu globální teploty pod 2 °C a snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 alespoň o 20 % pod úroveň roku 1990. Požadované snížení potřeby energie a vyšší využívání OZE v budovách, mají důležitou úlohu v posílení bezpečnosti zásobování energií v rámci regionů Eurozóny. Uvedená opatření Rady a Evropského parlamentu v oblasti energetiky budov mají posílit technický na technologický rozvoj v oblasti alternativních zdrojů energie a umožnit vytváření nových pracovních příležitostí vedoucí ke zvýšení zaměstnanosti a podpoře regionálního rozvoje, zejména ve venkovských oblastech Eurozóny

Evropská rada již v březnu 2007 zdůraznila potřebu zvýšení energetické účinnosti v Unii a vyzvala ke splnění požadovaného cíle snížení spotřeby energie o 20 % do roku 2020, a k urychlenému provádění nezbytných opatření deklarovaných v dokumentu Komise nazvané „Akční plán pro energetickou účinnost: Využití možností" („Action Plan for Energy Efficiency: Realising the Potential"). Tento akční plán stanovil opatření vedoucí k ekonomicko-efektivnímu využití potenciálu alternativních a obnovitelných zdrojů umožňujících významné úspory energie v sektoru budov. Opatření týkající se stavebního sektoru mají zásadní význam pro zvyšování energetické účinnosti v budovách při využití podílu OZE ve výši 20 % z celkové potřeby energie po roce 2020.
Požadovaná opatření dle revidované Evropské směrnice

Revidovaná Evropská směrnice vyžaduje pro nové budovy od roku 2020 splnění vyšších požadavky na úspory energie dle revidovaných národních předpisů a norem. Pro pokrytí potřeb energie pro povoz domu požaduje maximální využití potenciální energie z OZE dostupných v daném místě a regionu. Přijatá koncepce „aktivního domu" s velmi nízkou energetickou náročností pokrývá veškerou energii ze systémů integrovaných do struktury budovy využívajících OZE nebo ze zařízení umístěných v bezprostřední blízkosti budovy ze společného energetického systému využívajícího OZE. Podle této směrnice musí aktivní dům rovněž vyhovovat veškerým požadavkům na kvalitu vnitřního mikroklimatu a na zatížení okolního životního prostředí. Použité materiály mají splňovat vyšší hygienické požadavky a mají mít příznivý vliv na kvalitu vnitřního prostředí.

Revidovaná směrnice a přijatá koncepce aktivního domu zdůrazňuje potřebu rozvoje a uplatňování technologií pro širší využití obnovitelných a alternativních zdrojů energie v budovách. Směrnice uvádí možnosti uplatnění nových technologií na základě poznatků získaných za poslední období a vychází ze zkušeností získaných z úspěšně realizovaných energeticky aktivních budov. Zajištění požadovaného snížení potřeb energie v budovách v jednotlivých zemích EU dle revidované směrnice vyžaduje zejména:

•    hodnocení energetické náročnosti budovy na základě doporučené metodiky a výpočtů uvedených v evropských a národních normách, které mohou být diferencovány v jednotlivých zemích EU,
•    posouzení energetické účinnosti a výpočet energetické bilance aktivní
budovy provádět pro regionální a místní klimatické podmínky s využitím naměřených a statisticky vyhodnocených klimatických dat podle evropských a národních standardů,
•    využití potenciální OZE s pomocí systémů a zařízení integrovaných do struktury budovy nebo z lokálních společných zařízení pro pokrytí potřeb energie budovy,
•    uvažovat racionální ekonomicko efektivní řešení budovy a jeho technických systémů,
•    návrh a hodnocení energetické náročnosti budovy a jeho energetických systémů provádět pro celé období roku s využitím klimatických dat statisticky vyhodnocených pro referenční klimatické období podle platných evropských a národních standardů.

Příklad realizace solárního aktivního domu v Rakousku

Objekt solárního aktivního domu v Korutanech dokončený v létě 2009 je příkladem úspěšného řešení obytného objektu, který odpovídá energetickému standardu pro budovy od roku 2020 podle nové Evropské směrnice EPBD 2002/91/ES přijaté v letošním roce.

Projekt solárního aktivního domu byl vypracován na základě architektonické soutěže vyhlášené sdružením firem VKR Group v Korutanech (do které patří dvě společnosti ,Sonnenkraft', ,Familie' a ,GREEN OneTEC').

Vítěz této soutěže a autor projektu Arch. Georg W. Reinberg vycházel ze zadání a podmínek architektonické soutěže, která stanovila řešit solární aktivní dům jako energeticky nezávislý a CO2 neutrální při splnění ekonomických předpokladů umožňující levnější výstavbu s využitím standardizovaných stavebních prvků a přírodních ekologicky přijatelných materiálů. Objekt solárního aktivního domu, který slouží jako administrativní objekt v solárním parku (St. Veit) v Korutanech pro firmy Sonnenkraft a VKR Group byl vyvinut jako demonstrační obytný dům v energetickém standardu roku 2020 a slouží jako referenční objekt pro ostatní obytné domy realizované uvedenými firmami v Korutanech. Objekt solárního aktivního domu s podlahovou plochou 150 m2 a obestavěném prostoru 741 m3 byl postaven v letech 2008 až 2009. Hodnota celkových investičních nákladů včetně vyhodnocení jednoročního měření kvality vnitřního prostředí a energetických potřeb solárního aktivního domu činí 330 Euro.

V současnosti prováděná měření mají prokázat energetickou nezávislost budovy. Výsledky měření budou vyhodnoceny po jednoročním měření na podzim tohoto roku.

Architektonický a energetický koncept aktivního solárního domu, minimalizuje tepelné ztráty a eliminuje požadavky na vytápění podobně jako u pasivního domu. Pro pokrytí energetických požadavků na vytápění, osvětlení a ostatní zařízení pro provoz domu jsou prioritně využívány OZE, zejména fototermické a fotovoltaické systémy vhodně integrované v jižní střešní části domu. V návrhu domu je uvažována potřebná akumulace tepla v solárním zásobníku získaného ze slunečních kolektorů o ploše 24,5 m2. Součástí solárního systému a systému vytápění je tepelné čerpadlo, které umožňuje celoroční vzduchotechnické vytápění domu. Pro výrobu elektrické energie slouží fotovolatický systém s plochou panelů 37 m2. Orientace domu a transparentní jižně orientované otvorové konstrukce umožňují velké pasivní solární zisky ze slunečního záření a akumulaci slunečního tepla v konstrukcích budovy v zimním období.

Stavební a tepelně technické řešení domu

Objekt solárního aktivního domu je navržen jako montovaná dřevěná konstrukce z prefabrikovaných prvků rámové konstrukce v tl. 400 mm s vloženou tepelnou izolací z rozvlákněné celulózy. Vnitřní úprava stěn je provedena s další izolační vrstvou v tl. 50 mm, ve které jsou umístěny rozvody elektroinstalace. Ostatní obvodové konstrukce, střešní plášť a konstrukce podlah v přízemí domu jsou navrženy s tepelnými izolacemi odpovídajícími standardu pasivního domu. Vnitřní povrchové úpravy jsou řešeny z přírodních materiálů dřeva, hliněných omítek a prefabrikovaných hliněných obkladů a prvků s integrovaným stěnovým vytápěním. Jižní fasáda objektu má provedený obklad z cementovláknitých šablon. Západní, východní a severní svislé obvodové konstrukce domu jsou upraveny dřevěným obkladem.

Technická zařízení domu

Uplatněním pasivního standardu s nízkou potřebou tepla na vytápění a uplatněním prvků pasivní solární architektury bylo dosaženo energetické rovnováhy ve spotřebě tepla na vytápění v chladném zimním období a potřeb tepla na chlazení v teplém letním období roku. Potřeba elektrické energie je plně pokryta výrobou el. energie ve fotovoltaickém systému, který je napojen na veřejnou el. síť, do níž dodává vyrobenou el. energii. Získané teplo ze solárního kolektorového systému je v letním období vedle ohřevu užitkové vody využito pro výrobu el. energie.

Systém vytápění je řešen vzduchotechnickou jednotkou s účinným výměníkem tepla která je zásobována teplem ze solárního systému a tepelného čerpadla vzuch-vzduch. Vzduchotechnické vytápění je kombinováno ze sálavým vytápěním zabudovaným ve stěnách domu. Pro chlazení domu je využito energie ze solárního systémů a dále zajištěno s pomocí chlazení v potrubních rozvodech zemního výměníku umístěného pod základy domu.

Pro přirozené větrání domu jsou v severní stěně v horní halové části domu umístěných okna s automatickým ovládáním okenních větracích křídel systémem Carin -Thian. Kvalita vzduchu vnitřního prostředí je řízena přes PC s teplotním, vlhkostním a CO2 čidlem pro zajištění optimálního vnitřního prostředí.   

Jiří Sedlák

 

zdroj: Alternativní energie

Líbil se vám článek?

ano: 298     ne: 255

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb